|
|
||
|
Malý fortový objekt půlkruhovitého tvaru. Vstup je umístěn uprostřed týlové stěny a byl zajištěn padacím mostem. Příkop hluboký asi 10 metru vede kolem přední části směrem od nepřítele a je bráněn z kryté cesty. Fort je docela zachovalý, přestože ho používala sovětská armáda a pak v.d.Jednota jako sklady. Nyní v objektu sídlí soukromá firma. […] Za hřbitovem, západním směrem od města. Permanentní fort je typologicky shodný s forty v Křelově, Nové Ulici a Slavoníně. Stavba z let 1850-1854 je vybudována na půdorysu pětiúhelníku. Vlastní centrální stavba je na půlkruhovém půdorysu se středním dvorem a s vybírajícím křídlem ve tvaru podkovy, rovněž se středním dvorem orientovaným k Olomouci. Stavba je […] Fest Kopeček měl být samostatným opevněním v rámci olomoucké pevnosti. Měl se skládat ze čtyř fortů: I. Tovéř, II. Radíkov, III. Lošov, IV. Droždín. Jako jediný byl postaven fort Radíkov v letech 1871 až 1876. Ostatní forty byly přeprojektovány na jednodušší stavby, které se měly urychleně realizovat až v případe válečné hrozby. Do roku 1876 […] Permanentní fort z let 1854-1857 patří typologicky k fortům č. XX. v Křelově a č. XXII. v Černovíře. Je vybudován na kruhovém půdorysu. Vlastní centrální objekt je ve tvaru prstence s vnitřním nádvořím, směrem k Olomouci uzavřeným mohutnou zdí s vjezdovou branou a ochozem. Stavba je cihelná, část podezdívek je z lomového kamene. Ostění oken, […] Fort č. I. byl jeden ze dvou železničních fortů chránících příjezdové trasy do Olomouce. Fort se nacházel na trase Olomouc-Česká Třebová-Praha. Typově byl shodný s druhým železničním fortem č. VII. Z fortu č. I. bohužel nezbylo vůbec nic. Tech. stav: stavba neexistuje Souřadnice: 49°37’17.583″N, 17°15’53.712″E Tvar fortu: |
||