|
|
||
|
(místo sedmé) Pevnost je jednou z nejzachovalejších součástí císařského systému opevnění města Olomouce, jejíž historie sahá až do roku 1850, kdy staveniště návštěvou poctil císař Franc Josef I. a ruský car Mikuláš. Dekorativní provedení hlavního vstupu do objektu je řešeno ve stylu anglické neogotiky windsorského typu. Jedná se o fort pernamentního charakteru vystavený mezi lety [...] Nad cihelnou, severně od silnice k Prostějovu. Permanentní fort z let 1850-1854 je postaven na půdorysu pětiúhelníku, na jehož nároží jsou předsunuté bašty. Směrem k Olomouci předstupuje cihelná stavba na půdorysu šestiúhelníku. Vlastní stavba je cihelná a částečně z opracovaného lomového kamene. Terénní modelace před fortem je narušena. Během druhé světové války byla ve fortu [...] Permanentní fort vybudovaný v letech 1839-1846. Typologicky shodná stavba s fortem na Šibeníku, vybudovaná na půdorysu pětiúhelníku, jehož vrchol protažený do obdélné bašty se obrací k jihozápadu a základna, zesílená protaženými půlkruhovými baštami je orientována k městu. Kasárenský objekt chráněný hlavním valem s příkopem. Polygonální příkopové kaponiéry. Přes příkop vede most na kamenných pilířích. Na [...] tzv. Kyselovská pevnůstka na Zlatém vrchu, rozhraní katastru Slavonína a Nemilan. Permanentní fort z let 1850-1854 je vybudován na půdorysu pětiúhelníku. Typologicky jde o shodný objekt s forty v Křelově, Nové Ulici a Neředíně. Vlastní stavba kasárenského objektu je na půlkruhovém půdorysu se středním dvorem a vybíhajícím křídlem ve tvaru podkovy rovněž se středním dvorkem. [...] Dva reduitové forty c.4 a 5, byly budované v letech 1856 až 1862 z návrhu majora Andrease Tunklera von Treuimfeld. Z fortu 5 zbyly jenom zbytky a nachází se v areálu Hamerského mlýna. Fort č. 4 používá v současné době armáda jako skladiště bojové techniky (nebo spíše zbytku bojové techniky). Tech. stav: dobrý Přístupnost: nepřístupná [...] Důležitou úlohu v obraně olomoucké pevnosti hrály rovněž tzv. železniční forty č. 1 (Černovír-zbourán a srovnán se zemí) a 7 vybudované v letech 1862 až 1865, které se od předešlých fortů vyznačovaly polovičním průměrem. Z Fortu c.7 zbyly jenom zbytky (patrná je hlavně terénní modelace, na ortofotomapě si lze všimnout, že je stále vidět i [...] Malý fortový objekt půlkruhovitého tvaru. Vstup je umístěn uprostřed týlové stěny a byl zajištěn padacím mostem. Příkop hluboký asi 10 metru vede kolem přední části směrem od nepřítele a je bráněn z kryté cesty. Fort je docela zachovalý, přestože ho používala sovětská armáda a pak v.d.Jednota jako sklady. Nyní v objektu sídlí soukromá firma. [...] Za hřbitovem, západním směrem od města. Permanentní fort je typologicky shodný s forty v Křelově, Nové Ulici a Slavoníně. Stavba z let 1850-1854 je vybudována na půdorysu pětiúhelníku. Vlastní centrální stavba je na půlkruhovém půdorysu se středním dvorem a s vybírajícím křídlem ve tvaru podkovy, rovněž se středním dvorem orientovaným k Olomouci. Stavba je [...] Fest Kopeček měl být samostatným opevněním v rámci olomoucké pevnosti. Měl se skládat ze čtyř fortů: I. Tovéř, II. Radíkov, III. Lošov, IV. Droždín. Jako jediný byl postaven fort Radíkov v letech 1871 až 1876. Ostatní forty byly přeprojektovány na jednodušší stavby, které se měly urychleně realizovat až v případe válečné hrozby. Do roku 1876 [...] Permanentní fort z let 1854-1857 patří typologicky k fortům č. XX. v Křelově a č. XXII. v Černovíře. Je vybudován na kruhovém půdorysu. Vlastní centrální objekt je ve tvaru prstence s vnitřním nádvořím, směrem k Olomouci uzavřeným mohutnou zdí s vjezdovou branou a ochozem. Stavba je cihelná, část podezdívek je z lomového kamene. Ostění oken, [...] |
|
|
|
Copyright © 2012 MilanoXTeam - All Rights Reserved |
||
