A sample text widget

Etiam pulvinar consectetur dolor sed malesuada. Ut convallis euismod dolor nec pretium. Nunc ut tristique massa.

Nam sodales mi vitae dolor ullamcorper et vulputate enim accumsan. Morbi orci magna, tincidunt vitae molestie nec, molestie at mi. Nulla nulla lorem, suscipit in posuere in, interdum non magna.

Úvod

Od počátku 11. století tvořila Olomouc hned po Praze druhé nejdůležitější středisko českého státu a tato skutečnost se projevila nejen tím, že se stala centrem moravské církevní provincie, ale současně také významným opevněným sídlem. Během třicetileté války byla přesunuta funkce moravské metropole na Brno ale na druhé straně byla zvýrazněna funkce Olomouce jako […]

Fortová pevnost č. XVII (Křelov)

(místo sedmé)

Pevnost je jednou z nejzachovalejších součástí císařského systému opevnění města Olomouce, jejíž historie sahá až do roku 1850, kdy staveniště návštěvou poctil císař Franc Josef I. a ruský car Mikuláš. Dekorativní provedení hlavního vstupu do objektu je řešeno ve stylu anglické neogotiky windsorského typu. Jedná se o fort pernamentního charakteru vystavený mezi lety […]

Historie olomoucké pevnosti

11. století

Vznik olomouckého hradu. Olomoucký hrad byl vystavěn na tz. Svatováclavském pahorku, který se nachází na okraji dnešního historického centra Olomouce. Najít ho lze poměrně snadno, protože na něm stojí i katedrála sv. Václava, jejíž věže se nedají přehlédnout. Dnes se na místě starého hradu nachází muzeum, které určitě stojí za návštěvu.

Mimo jiné […]

Olomoucké prachárny

Fortový věnec olomoucké pevnosti by se neobešel bez takzvaných mírových pracháren. Ty sloužily k uskladnění střelného prachu v době míru a to mimo město a mimo pevnosti. Hlavním důvodem byla samozřejmě bezpečnost. V době války se pak střelný prach nastěhoval do pevnostních objektů. Prachárna se skládala ze skladiště a strážního domku. Do dneška […]

Vojenský hřbitov v Černovíře

Na tomto místě si dovolím uveřejnit článek pana plk. Dr. Josefa Švába, který uveřejnil na serveru www.militaria.cz, nic podrobnějšího a přesnějšího se o tomto místě snad ani nedá napsat…

ÚVODEM

je nutno uvést, že podobný vojenský hřbitov pravděpodobně nikde jinde u nás neexistuje. Jsou tu pohřbeni příslušníci c. k. rakousko-uherské armády, […]

Fortová pevnost č. XIII (Nová Ulice)

Nad cihelnou, severně od silnice k Prostějovu. Permanentní fort z let 1850-1854 je postaven na půdorysu pětiúhelníku, na jehož nároží jsou předsunuté bašty. Směrem k Olomouci předstupuje cihelná stavba na půdorysu šestiúhelníku. Vlastní stavba je cihelná a částečně z opracovaného lomového kamene. Terénní modelace před fortem je narušena.

Během druhé světové války byla ve fortu […]

Fort předsunuté obrany (Tabulový vrch)

Permanentní fort vybudovaný v letech 1839-1846. Typologicky shodná stavba s fortem na Šibeníku, vybudovaná na půdorysu pětiúhelníku, jehož vrchol protažený do obdélné bašty se obrací k jihozápadu a základna, zesílená protaženými půlkruhovými baštami je orientována k městu. Kasárenský objekt chráněný hlavním valem s příkopem. Polygonální příkopové kaponiéry. Přes příkop vede most na kamenných pilířích. Na […]

Fortová pevnost č. XI (Slavonín)

tzv. Kyselovská pevnůstka na Zlatém vrchu, rozhraní katastru Slavonína a Nemilan. Permanentní fort z let 1850-1854 je vybudován na půdorysu pětiúhelníku. Typologicky jde o shodný objekt s forty v Křelově, Nové Ulici a Neředíně. Vlastní stavba kasárenského objektu je na půlkruhovém půdorysu se středním dvorem a vybíhajícím křídlem ve tvaru podkovy rovněž se středním dvorkem. […]

Fortová pevnost č. IV (Bystrovany)

Dva reduitové forty c.4 a 5, byly budované v letech 1856 až 1862 z návrhu majora Andrease Tunklera von Treuimfeld. Z fortu 5 zbyly jenom zbytky a nachází se v areálu Hamerského mlýna. Fort č. 4 používá v současné době armáda jako skladiště bojové techniky (nebo spíše zbytku bojové techniky).

Tech. stav: dobrý Přístupnost: nepřístupná […]

Železniční fort č. VII (Holice)

Důležitou úlohu v obraně olomoucké pevnosti hrály rovněž tzv. železniční forty č. 1 (Černovír-zbourán a srovnán se zemí) a 7 vybudované v letech 1862 až 1865, které se od předešlých fortů vyznačovaly polovičním průměrem. Z Fortu c.7 zbyly jenom zbytky (patrná je hlavně terénní modelace, na ortofotomapě si lze všimnout, že je stále vidět i […]