A sample text widget
Etiam pulvinar consectetur dolor sed malesuada. Ut convallis
euismod dolor nec pretium. Nunc ut tristique massa.
Nam sodales mi vitae dolor ullamcorper et vulputate enim accumsan.
Morbi orci magna, tincidunt vitae molestie nec, molestie at mi. Nulla nulla lorem,
suscipit in posuere in, interdum non magna.
|
Od počátku 11. století tvořila Olomouc hned po Praze druhé nejdůležitější středisko českého státu a tato skutečnost se projevila nejen tím, že se stala centrem moravské církevní provincie, ale současně také významným opevněným sídlem. Během třicetileté války byla přesunuta funkce moravské metropole na Brno ale na druhé straně byla zvýrazněna funkce Olomouce jako […]
(místo sedmé)
Pevnost je jednou z nejzachovalejších součástí císařského systému opevnění města Olomouce, jejíž historie sahá až do roku 1850, kdy staveniště návštěvou poctil císař Franc Josef I. a ruský car Mikuláš. Dekorativní provedení hlavního vstupu do objektu je řešeno ve stylu anglické neogotiky windsorského typu. Jedná se o fort pernamentního charakteru vystavený mezi lety […]
Nad cihelnou, severně od silnice k Prostějovu. Permanentní fort z let 1850-1854 je postaven na půdorysu pětiúhelníku, na jehož nároží jsou předsunuté bašty. Směrem k Olomouci předstupuje cihelná stavba na půdorysu šestiúhelníku. Vlastní stavba je cihelná a částečně z opracovaného lomového kamene. Terénní modelace před fortem je narušena.
Během druhé světové války byla ve fortu […]
Permanentní fort vybudovaný v letech 1839-1846. Typologicky shodná stavba s fortem na Šibeníku, vybudovaná na půdorysu pětiúhelníku, jehož vrchol protažený do obdélné bašty se obrací k jihozápadu a základna, zesílená protaženými půlkruhovými baštami je orientována k městu. Kasárenský objekt chráněný hlavním valem s příkopem. Polygonální příkopové kaponiéry. Přes příkop vede most na kamenných pilířích. Na […]
tzv. Kyselovská pevnůstka na Zlatém vrchu, rozhraní katastru Slavonína a Nemilan. Permanentní fort z let 1850-1854 je vybudován na půdorysu pětiúhelníku. Typologicky jde o shodný objekt s forty v Křelově, Nové Ulici a Neředíně. Vlastní stavba kasárenského objektu je na půlkruhovém půdorysu se středním dvorem a vybíhajícím křídlem ve tvaru podkovy rovněž se středním dvorkem. […]
Dva reduitové forty c.4 a 5, byly budované v letech 1856 až 1862 z návrhu majora Andrease Tunklera von Treuimfeld. Z fortu 5 zbyly jenom zbytky a nachází se v areálu Hamerského mlýna. Fort č. 4 používá v současné době armáda jako skladiště bojové techniky (nebo spíše zbytku bojové techniky).
Tech. stav: dobrý Přístupnost: nepřístupná […]
Malý fortový objekt půlkruhovitého tvaru. Vstup je umístěn uprostřed týlové stěny a byl zajištěn padacím mostem. Příkop hluboký asi 10 metru vede kolem přední části směrem od nepřítele a je bráněn z kryté cesty. Fort je docela zachovalý, přestože ho používala sovětská armáda a pak v.d.Jednota jako sklady. Nyní v objektu sídlí soukromá firma. […]
Za hřbitovem, západním směrem od města. Permanentní fort je typologicky shodný s forty v Křelově, Nové Ulici a Slavoníně. Stavba z let 1850-1854 je vybudována na půdorysu pětiúhelníku. Vlastní centrální stavba je na půlkruhovém půdorysu se středním dvorem a s vybírajícím křídlem ve tvaru podkovy, rovněž se středním dvorem orientovaným k Olomouci. Stavba je […]
Fest Kopeček měl být samostatným opevněním v rámci olomoucké pevnosti. Měl se skládat ze čtyř fortů: I. Tovéř, II. Radíkov, III. Lošov, IV. Droždín. Jako jediný byl postaven fort Radíkov v letech 1871 až 1876. Ostatní forty byly přeprojektovány na jednodušší stavby, které se měly urychleně realizovat až v případe válečné hrozby. Do roku 1876 […]
Permanentní fort z let 1854-1857 patří typologicky k fortům č. XX. v Křelově a č. XXII. v Černovíře. Je vybudován na kruhovém půdorysu. Vlastní centrální objekt je ve tvaru prstence s vnitřním nádvořím, směrem k Olomouci uzavřeným mohutnou zdí s vjezdovou branou a ochozem. Stavba je cihelná, část podezdívek je z lomového kamene. Ostění oken, […]
|
|